Coloring

Zjistěte, jaká je aktuální kondice
a možnosti vašeho nákupního týmu.

+420 725 477 395

O metodě

O metodě obecně

Předložením jakéhokoliv podnětu (obrázek, video, zvuk, napsané slovo…) vyvoláme v člověku asociaci, jejíž vznik člověk vědomě nemůže ovlivnit, „zastrašit“ či zastavit.

U člověka se tato asociace dostaví v mikrosekundě. Z hlediska neuro-anatomického podkladu se ve své podstatě jedná o aktivaci konkrétních neuronálních drah a propojení. Tento proces nelze racionálně zastavit. Asociace tedy vzniká v každém případě, a to bezprostředně po předložení podnětu.

Tuto asociaci pak člověk rozumově koriguje např. na základě své minulé zkušenosti nebo očekávání ostatních. Klade si otázky: Jak je správné nyní reagovat? Co mám odpovědět, abych to bylo dobře? Když toto řeknu, jaké to bude mít následky?

Pokud se však zabýváme „necenzurovanými“ původními asociacemi, získáme zcela jiný, výrazně hlubší a celistvější pohled.

Metoda barvově slovních asociací je jedna z mála metod, které se zabývají měřením a vyhodnocováním právě těchto „původních necenzurovaných asociací“. Díky této technice je možné člověku předkládat podněty v nejrůznější formě (slova, obrázky, filmy, zvuky, popř. vůně). Tyto u něj vyvolávají asociace, na které ho necháváme reagovat prostřednictvím barev. 

Vyhodnocením jeho odpovědí a porovnáním s normami pak dokážeme přesně popsat psychologické charakteristiky jeho asociací.

Jakým způsobem metoda funguje

Základní teorie barevných asociací přinesli do psychologie Wilhelm Wundt a William James již koncem 19. století. Detailně popsali základní principy a zákony asociací v lidském mozku. Další významný výzkum z hlediska barev přinesl Prof. Dr. Max Lüscher. Lüscher je švýcarský psychoterapeut, který je dodnes celosvětově uznávaný pro vynález tzv. barvového Lüscherova testu. Tento test pracuje s preferencemi barev, na jejichž základě je možné diagnostikovat základní charakteristiky osoby. Lüscher je známý nejen pro svůj výzkum, výuku a praxi v oblasti psychoterapie v Bazileji, ale také pro svou práci pro mezinárodní společnosti jako poradce v oblasti barev.

Psycholog Jiří Šimonek na jejich základech postavil současnou metodu „Barvy života“. Jde o sofistikovaný, objektivizovaný nástroj, schopný objasňovat strukturu a průběh individuálního i skupinového myšlení, cítění, prožívání i seberealizačního chování. Výsledky dokáže interpretovat smysluplně a názorně pro odborníky z různých profesí i samotného příjemce služeb (klienta).

Na neurobiologické bázi jsou technikou barvově slovních asociací stimulovány rozsáhlé sítě mozkových buněk (zrakového, sluchového, motorického, řečového, paměťového, kognitivního, rozhodovacího, monitorovacího i sociálně zpětnovazebného typu), takže „měřené informace“ jsou ucelené a zohledňují dlouhodobé i krátkodobé procesy vývoje mozku jedince, skupin a společnosti jako celku.

Srovnání s jinými metodami diagnostiky skupiny

Lidská společnost využívá v nejrůznějších oblastech nespočet metod k diagnostikování jedince či celé skupiny. K takovému diagnostikování se používá např. dotazníková metoda, tzv. dotazování. Tato metoda se používá jak v psychologické praxi, tak při náboru nových zaměstnanců, při marketingových průzkumech atd.

Otázky mohou působit nejednoznačně, mohou mít citové zabarvení, nabádat respondenta ke konkrétní odpovědi. Navíc osobnost tazatele může výsledek takového měření značně ovlivnit. Na některé citlivé otázky ani probandi odpovědět nedokážou, protože sami zkrátka odpověď neznají. Rozumově nedokážou popsat, proč to či ono dělají. Jediné co ví je to, že to „tak zkrátka mají“. Především pokud hledáme odpověď na otázku „proč“, tak odpovědi přináší velice nepřesné a zavádějící informace. Člověk sám nemusí vědět, proč. Nikdy nad tím takto nepřemýšlel. Třeba si pravý důvod ani nechce připustit a už vůbec ne se o něj s někým podělit. Ale právě tyto důvody, proč, jsou nejvíce cenné…

Problém nastává také při osobních rozhovorech. Respondent odpovídá na otázky tazateli nebo tazatelům, není tedy ukryt v bezpečí své anonymity a intimity. V rámci tohoto ohrožení se může vědomě nebo nevědomě snažit odpovědi stylizovat tak, aby si tuto anonymitu alespoň trochu zachoval. Ve svých odpovědích může poskytovat informace o člověku, kterým si přeje být, nikoliv však o sobě.

V těchto ohledech je technika barvově slovních asociací pomocí on-line snímače převratnou technikou 21. století. Při reakcích na podněty, které přinášejí zobrazovaná slova, pomocí barev člověk neví, proč volí tu či onu barvu, ale volí je zcela intuitivně. Všechny volby, které člověk udělá, mají svůj důvod, který dost často leží právě v racionálně neuvědomovaných reakcích, které pak následně „rád racionálně vysvětluje“. Technika barvově slovních asociací následně odhalí, jestli se jedná o reakci, jejíž příčina je v emoční či vztahové rovině, nebo se jedná o příčinu v projevech těla či o zcela promyšlenou reakci, kterou si ale člověk neuvědomuje. První tři zmíněné příčiny si však člověk neuvědomuje a racionálně je neovládá – přicházejí samy od sebe. Tato metoda však dokáže vše popsat a vyhodnotit, což je její největší přidanou hodnotou. Dokáže zjistit více, než dotazníkové metody.

Spolehlivost výsledků

Starší pojetí nároků na kvalitu psychodiagnostických metod, pomůcek a testů se věnovalo kategoriím validity ve smyslu různých typů. Novější náhled a pojetí se přiklání spíše ke standardům, validizaci a reliabilitě jako komplexním procesům, které by měly "dobrou techniku a metodu" stále doprovázet (viz Standardy pro psychologické a pedagogické testování, Testcentrum, Praha 2001). Naším cílem je zde uvádět zjištění, údaje, rozbory a poznatky potvrzující metodu jako metodu přínosnou, včetně identifikace jejich případných limitů.

Viz http://www.dap-services.cz/cz/diagnosticka-metoda/validita-a-reliabilita.html